Rešerše, analýza 5: Dovoz ruské ropy do ČR se v roce 2022 nesnížil, naopak.

V další části se podíváme na to, odkud k nám proudí ruská i jiná ropa a jaký je vývoj v posledním roce. Kromě rešerše půjde také o malou analýzu na základě dat dovozu od Českého statistického úřadu – databáze STAZO.

Začneme hlavním odkazem – v roce 2022 se bohužel podíl ruské ropy nesnížil, jak o tom detailně napsal Ekonomický deník:

Celkový dovoz surové ropy do České republiky loni narostl o 8,5 procenta na 7,425 milionu tun, jak lze vyčíst z údajů v systému STAZO na webu Českého statistického úřadu. Průměrná importní cena vzrostla ještě výrazněji, takže ve finančním vyjádření se jedná o 47procentní navýšení na loňských 115 miliard korun. Velkou část z této sumy – 53,7 miliardy korun – inkasovali dodavatelé z Ruské federace.

Místo snížení závislosti na ruské ropě se tak loni odehrál pravý opak. Svůj podíl na tom může mít snížení dodávek kazachstánské ropy. K němu došlo kvůli intrikám ze strany Rusů, kteří omezili objem vývozu přes přístav Novorossijsk. Výsledkem je meziroční propad dodávek ropy z Kazachstánu do českých rafinerií z 1,24 milionu na 652 tisíc tun.

Dřívější informace ohledně Kazachstánu proběhla v článku Změny v dodávkách ropy do Česka: odpadl Kazachstán, náhradním zdrojem je Saúdská Arábie:

Podle zdrojů Ekonomického deníku z trhu jsou v posledních měsících problémy hlavně s dovozem ropy z Kazachstánu. Potvrzují to i údaje Českého statistického úřadu v databázi STAZO. Kazachstán byl po dlouhé roky třetím největším dodavatelem ropy do České republiky s podílem okolo 10 procent, loni to bylo dokonce 18 procent. Po ruském útoku na Ukrajinu se však dodávky kazachstánské ropy téměř zastavily.

Návod na vyhledávání dovozu ropy do ČR v databázi STAZO

Díky odkazu Ekonomického deníku jsme také procházeli databázi zahraničního obchodu STAZO. V této databázi naleznete nejenom hmotnost, ale i celkovou částku, za kterou jsme ropu z různých míst za daný měsíc či rok dovezli. Než se dostaneme k výsledkům analýzy, něco málo k tomu, jak si může každý data ověřit, stačí postupovat v několika krocích na odkazu výše:

  1. Vybrat časové rozmezí
  2. Úroveň zobrazení: Harmonizovaný systém (2)
  3. Kód zboží: 27
  4. Úroveň zobrazení Země upravené pro statistiku
  5. Tlačítko „Zobrazit data“
  6. Ve výsledné tabulce zvolit jakýkoliv odkaz pod čísly „27“
  7. Nalistovat zboží 2709 (Oleje minerální a z nerostů živičných surové) a zvolit tento odkaz
  8. Výslednou tabulku si zkopírovat / zpracovat

Příklad výsledných dat z databáze STAZO za únor 2023:

Analýza dovozu ruské i neruské ropy do ČR

V první tabulce uvádíme hmotnost podle hlavních dodavatelů za poslední roky, kterou jsme zpracovali na základě dat STAZO:

Hmotnost ropy dodané do České republiky v posledních 4 letech dle hlavních dodavatelů

V následující tabulce uvádíme procentuální vývoj podle hlavních dodavatelů v posledních letech. Ropa, která se míchá v rafinérii v Litvínově je označená podbarvením.

Procentruální dodávky ropy do ČR v letech 2019 až 22

Jak je vidět, opravdu se nepodařilo v minulém roce vykompenzovat propad dodávek z Kazachstánu (problém při transportu dělá Rusko, zřejmě z důvodů, aby zkomplikovalo náhradu své ropy za tuto) – ropa ze Saudské arábie by měla být možností (Saudi Light – viz přechozí část rešerše) jak snížit podíl ruské ropy. Zatím toho nebylo využito, i když PKN Orlen, vlastník českých rafinérií má s touto společností od roku 2022 novou smlouvu. Nedává smysl „odměňovat“ ruský režim zvýšeným odběrem ropy za jejich katastrofální válku a blokaci kazašské ropy.

Nabízí se otázka, co je důvodem, že Orlen Unipetrol nedovezl v minulém roce více jiné ropy na úkor té ruské. Navíc ani nikdo z vlády nebyl snad zatím tázán v tom smyslu, zda je redukce ruské ropy v plánu již v roce 2023 (když se to nepovedlo v roce minulém). Naopak stále se opakuje, že dodatečná kapacita TAL (první rešerše) slouží zatím jen jako záloha a v následujícím rozhovoru (Ropy bude dost na rok i se zavřenou Družbou, říká šéf státního podniku Mero) potvrzuje ředitel MERO, že cena je tím hlavním důvodem, proč zvyšujeme podíl ruské ropy:

Poslední roky byl podíl v dodávkách mezi Družbou a IKL skutečně zhruba 50 na 50. V posledních měsících ale paradoxně podíl Družby mírně roste. Je to dané tím, že cena ruské ropy je oproti jiným druhům výrazně nižší. Rafinerie tak preferují dodávky z Ruska. Aktuální podíl je zhruba 56:44 ve prospěch Družby. Příští rok ale předpokládáme, že se to otočí a zhruba 60 procent bude připadat na IKL. Od roku 2025 pak počítáme s tím, že veškerá ropa k nám poteče výhradně přes IKL.

Rozhovor je z ledna 2023, příštím rokem se tedy bohužel zřejmě myslí až rok 2024. Cenový faktor zmiňoval také vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost v rozhovoru, na který se odkazujeme i v naší petici. Proto je zde naše iniciativa – v době obrovské agrese a bezpečnostních hrozeb by český stát měl motivovat majitele litvínovské rafinérie, aby snižoval platby ruskému režimu – jde o naši společnou obranu před otevřeně agresivním režimem, který páchá genocidu v Ukrajině.

Stále není jasné, proč se nesnažíme snížit podíl ruské ropy – není žádný zjevný důvod, proč by nešlo dovážet například zmíněnou Arabian light ropu ve větším množství již v tomto roce (nemáme žádné iluze o saudském režimu, alespoň ale nehrozí našemu regionu svými raketovými útoky a vybíjením měst). Teoretickým důvodem by mohl být nedostatek zásobníků – počet druhů ropy v minulých letech ale dává naději, že toto není zásadním problémem.

Další graf ukazuje, jak se vyvíjel v roce 2022 a na začátku 2023 podíl dovezené ruské ropy a podíl celkových nákladů na ni. Rozdíl je dán nižší cenou ruské ropy oproti ostatním druhům – cena ruské ropy se snížila po začátku ruské války proti Ukrajině. Data za únor 2023 ukazují, že se bohužel stále pohybujeme nad 60 % dovozu ruské ropy – tedy více, než před válkou.

Aktualizace: Ředitel Unipetrolu 31. března 2023 o snižování podílu ruské ropy v rozhovoru pro E15: “Historicky jsme v našich českých závodech ruskou ropu využívali z 80 procent, loni to bylo mezi 40 až 50 procenty, letos chceme jít na 30 až 40 procent a ruské ropy se zcela zbavíme, jakmile bude zprovozněné rozšíření ropovodu TAL.” Poprvé lepší zprávy, neboli alespoň nějaký náznak snahy snížit podíl ruské ropy dříve, než na konci roku 2024. Nicméně z tohoto vyjádření vyplývá (mluví o tom, že jsme pod 50 % za rok 2022), že jde o finanční procenta, kde hraje roli nižší cena ruské ropy. Pokud tedy cílí pod 40 % letos, tak k žádnému znatelnému poklesu dovozu ruské ropy vůbec nemusí dojít (viz graf výše) – zvláště pokud bude ruská ropa nadále významně levnější, než alternativy. Bohužel tedy musíme v našich aktivitách pokračovat, dokud nebude jasný plán na rychlejší redukci ruské ropy.

Tuto analýzu budeme dále rozšiřovat (pokud máte další informace, můžete nám napsat například přes sociální sítě, odkazy na hlavní stránce).

V příští části analýzy a rešerše se zabýváme tím, kolik ruská ropa přináší do ruského státního rozpočtu a kolik si za to může RF pořídit tanků. V lednu 2023 cena za dovoz Družbou (zdroj STAZO) činila asi 48 USD za barel a výrobní cena v Rusku se udává okolo 42 USD za barel, to tedy vypadá celkem příznivě, ale v této ceně jsou již zahrnuty daně pro ruský (válečný) rozpočet. Mnohem lepší by bylo podíl ruské ropy rychleji snižovat – v poslední části pak zkusíme předložit více odkazů na to, jaké problémy má rusko udat svou ropu jinde ve světě za pro něj přijatelnou cenu.

Přehled všech částí rešerše naleznete zde.