13.7.2023

Snadno vám mohl uniknout velice důležitý rozhovor z konce června. Odpovídá v něm Tomasz Wiatrak, ředitel Orlen Unipetrolu a převážná část rozhovoru se týká odchodu od ruské ropy. K nejdůležitějším částem jsme nyní připravili komentář, který je zároveň východiskem pro náš další postup. Celý článek naleznete zde: https://archiv.hn.cz/c1-67221180-ceka-nas-rekordni-test-abychom-se-zbavili-ruske-ropy-investice-pujdou-do-miliard-rika-sef-orlen-unipetrolu 

Pro odemknutí (máme možnost pro známé odemknout) nám můžete napsat na https://facebook.com/neruskerope/ Rádi budeme i za další dotazy a komentáře. Mnoho odpovědí naleznete v naší desetidílné rešerši také zde na: https://neruskerope.cz 

Ale teď už ke slíbenému rozboru hlavních částí rozhovoru.

Plán českého odchodu od ruské ropy: mnohem pomaleji než Polsko a Německo

V první části rozhovoru se o ruské ropě píše:

Zároveň se snažíte zpracovávat méně ruské ropy, která je v nákupu levnější. To také snižuje marži?

Ano, to je důležitý faktor, ale my bychom rádi zpracovávali co nejdříve sto procent ropy, která nepochází z Ruska. S ním máme podepsaný kontrakt z roku 2013, podle kterého se stále dodává a který samozřejmě obsahuje řadu parametrů včetně tvorby ceny dodávané ropy Ural. Abychom mohli přestat z Ruska odebírat a zároveň zachovali v Česku obě rafinerie, musí ale dojít k navýšení kapacity ropovodu TAL.

Komentář: ponechme stranou trochu podivnou otázku (v posledním půlroce pozorujeme jen zvyšování podílu dovozu ruské ropy – tedy jde o velkou nepřipravenost tazatele, nebo to mělo nějaký skrytý význam?) a zaměřme se na odpověď, která je mnohem zajímavější. Důležitá je zmínka o kontraktu z roku 2013, protože ten byl zmiňován již při tiskové komunikaci ze strany mateřského Orlenu v Polsku – na Twitteru: https://twitter.com/b_prasoweorlen/status/1666786601169502209?s=46 

Zmínka o kontraktu evidentně naráží na některá omezení v něm obsažená – zvláště minimální odebírané množství. Opravdu jsme našli, že kontrakt má zřejmě parametr “take or pay” – minimální objem, který Orlen Unipetrol má ročně dle kontraktu zaplatit, je za 2,9 milionů tun ropy ročně (https://www.orlenunipetrol.cz/cs/VztahySInvestory/RegulatorniOznameni/Stranky/REBCO.aspx) – což je informace z roku 2016, při prodloužení kontraktu do roku 2019. Pozdější prodloužení, úpravu parametrů jsme zatím nedohledali.

Zhodnocení situace: v minulém roce jsme odebrali přes 4,1 milionů tun a v letošním zatím přes 1,9 milionů tun. V covidovém roce 2020 to bylo nejblíže ke spodnímu limitu – tedy něco přes 3 miliony tun. Na tomto příkladu je také vidět, jak rychle je možné dovoz ruské ropy do ČR upravovat. To by mělo sloužit jako příklad pro minulý a tento rok, zatím to tak bohužel není a množství dovezené ruské ropy bylo naopak zvyšováno. 

Následující graf ukazuje přehledně tento limit a čísla za jednotlivé roky až do letoška. V roce 2023 vidíte do konce května dodanou hmotnost ropy a projekci, kdybychom takto pokračovali. Jak se dozvíme dále, na podzim se chystá veliký test neruské ropy, proto dovoz takto vysoko nejspíše nedopadne. Nicméně jen to ilustruje, že s vysokou pravděpodobností neskončíme ani na spodním limitu kontraktu – spíše opět podstatným způsobem nad limitem, což je naprosto špatně vzhledem k probíhající válce.

Druhá zmínka o ropovodu TAL není nic nového a podrobně jsme se tomu věnovali v prvních částech naší rešerše: https://neruskerope.cz/zvyseni-kapacity-ropovodu-tal-2022-nahrada-casti-ruske-ropy/  Ve zkratce: finální posílení ropovodu je sice opravdu plánováno až na rok 2024, ale společnost MERO uvedla, že bychom vydrželi celý rok bez ruské ropy již teď – díky využívání volných kapacitních oken zvláště v zimě a díky povolení z července 2022 (viz rešerše).

Další část rozhovoru se týká samotného plánu na přechod od ruské ropy:

Jak jste daleko v litvínovské rafinerii s přípravami na zpracování jiné než ruské ropy?

Letos na podzim chystáme největší test v historii rafinerie, déle než měsíc chceme vyrábět s různými druhy ropy. Ve velkém budeme zkoušet především zpracování těžké a středně těžké arabské ropy, dále pak vyzkoušíme ropu z Iráku, Jižní Ameriky a Severního moře. Tento test by nám měl dát odpovědi na hodně technologických otázek, které dnes máme. Další milník na cestě k nahrazení ruské ropy bude plánovaná odstávka litvínovské rafinerie příští rok v dubnu. Při ní by se měly kromě pravidelné celkové údržby a modernizace, které se dělají zhruba každých pět let, udělat právě technologické úpravy, které umožní vyrábět z neruské ropy.

(…) V každém případě nové nastavení rafinerie přinese menší výrobu nafty, protože z ruské ropy se jí dá vyrobit více. To nám nedělá radost, ale neexistuje na to jednoduché řešení. Hledáme optimální mix ropy tak, aby měl co nejvyšší výtěžnost nafty. Uvidíme tedy po testech, jak alternativní druhy rop reálně fungují.

Komentář: celý plán vypadá logicky a většina čtenářů se s ním na první pohled spokojí. Jinak ale vypadá, když uvážíme, že:

• Jiné druhy ropy má Orlen Unipetrol již vyzkoušené. Zmíněný plán je spíše smysluplným vyplněním doby, než bude ČR ochotná se ruské ropy vzdát. Vše je to s ohledem na ideální výtěžnost, což ale neřešilo zmíněné Polsko a Německo – minimálně 3 rafinérie na severní větvi Družby to tedy technologicky musely zvládnout mnohem rychleji a není pravděpodobné, že by v tomto rafinerie Litvínov byla nějak technologicky unikátní (ostatně ani Orlen Unipetrol nic takového netvrdí). Spíše jde tedy jen o ekonomickou stránku věci a zmíněné vyplnění času daného politickým zadáním.
• Oblíbený terč kritiky Německo od začátku ledna 2023 tedy bere 0 % ruské ropy i přes to, že dvě jeho východoněmecké rafinerie kvůli nedostatečné kapacitě ropovodů nejedou zdaleka na plný výkon. Psali jsme o této polsko-německé spolupráci zde: https://neruskerope.cz/jak-nahrazuji-ruskou-ropu-nemecko-a-cim-se-da-nahradit-urals/
• Ale zpět k podstatě: Ukrajina brání Evropu před genocidní agresí rozměrů největších od 2. světové války
• Za rok tímto tempem opět na ruských ropných daních odevzdáme okolo 24 miliard korun – to je jako polovina přímých plateb jedné soukromé teroristické armádě typu prigožinovců…
• Vlastník Unipetrolu, polská firma Orlen má uzavřené strategické partnerství s velkým dodavatelem Saudi Aramco, dodávky ropy by tedy neměly být problémem

Zajímavá je navíc zmínka o nižší výtěžnosti pro výrobu nafty po opuštění ruské ropy. Kontext k tomu byly nedávné dotazy vlády, zda může Unipetrol navýšit produkci paliv, hlavně nafty (https://archiv.hn.cz/c1-67165690-stat-chce-po-unipetrolu-zvysit-produkci-paliv-bude-to-stat-20-miliard-ktere-nemame-rika-firma). Ten odpověděl, že taková investice (asi 20 miliard korun) mu nedává smysl, chybějící paliva lze dovézt, investici by musel platit stát. Více se k tomu vrátíme v následujícím shrnutí.

Shrnutí rozhovoru s ředitelem Orlen Unipetrolu a odhadovaný postoj české vlády k redukci ruské ropy

Shrnout to lze (i v reakci na další části rozhovoru) tak, že vláda ČR má za priority maximální příjmy do rozpočtu, dostatek paliv a mnohem méně urgentně řeší ekonomické vyčerpání ruské válečné – teroristické organizace. Krátkodobé zajištění ekonomické dostupnosti paliv je zcela pochopitelné, ale jejich cena se určuje především evropskými burzami málo závislými na českém dovozu. Paliv je i dle šéfa Orlenu dostatek pro dovoz. Když neuděláme cenový strop na pumpách jako v Maďarsku, paliva lze dovézt z mnoha zemí světa.

Jak je vidět, nesnižujeme dovoz ruské ropy ani na limity kontraktu. Vzhledem k tomu, že se blíží zintenzivnění ropovodu TAL (projekt TAL+) a vydrželi bychom dle MERO (viz zde https://neruskerope.cz/zvyseni-kapacity-ropovodu-tal-2022-nahrada-casti-ruske-ropy/) již celý rok bez ruské ropy, máme následující rozumný návrh: Měli bychom usilovat o pevný termín, kdy ukončíme dovozy ruské ropy zcela – a mělo by to být co nejdříve – v září 2023, aby to byl pro ruskou stranu další ekonomický šok. Tím se staneme příkladem pro jižní část ropovodu Družba. Takovou věc bychom  dle výpočtů zvládli. Je to důležité k ukončení strašné ruské války. 

Obecně je těžko obhajitelné, že se nezbavujeme dovozu ruské ropy poté, co naše vláda dokázala (obecně v podpoře Ukrajiny jinak skvělá) ohledně plynu a co dokázalo Polsko s Německem ohledně ropy. 

Výpadek ropy není jako výpadek plynu – dá se nahradit dovozy hotových produktů (benzin, nafta). Následkem nejsou výpadky odvětví hospodářství, ale “jen” vyšší ceny. Jakkoliv je to nepříjemné, měli bychom jít spíše cestou krátkodobých ztrát než oddalovat konec války (ruské ekonomické problémy mohou konec války významně přiblížit). I kdybychom odhlédli od toho, jak Ukrajina krvácí (a odhlédnout od toho naštěstí nedovedeme), tak i pro českou ekonomiku je nejdůležitější bezpečné prostředí = konec protievropské agrese současného ruského vedení. Vláda se zatím soustředila hlavně na maximální zdanění našeho dovozce ropy (Orlen Unipetrol) vysokou mimořádnou windfall daní (60% daň ze zisku, kombinovaná daň cca 79%, jak je zmíněno i v rozhovoru) bez viditelné motivace k co nejrychlejší redukci ruské ropy. Stanovit takovou motivaci je přitom ve vládních rukách.

Zkusíme tedy přesvědčit vládu: pojďme přispět ještě jednou větším důležitým krokem – nyní je nejvyšší čas urychlit české NE ruské ropě. Jde o pomoc napadené Ukrajině, lidem. Navíc jde i o naši vlastní obranu – je třeba nepromarnit šanci snížit ruskou hrozbu dříve, než se stanou jiné neblahé události (například vítězství rizikových politiků v některých podstatných západních zemích atd.)

Odkaz na více informací naleznete zde – přehled rešerší, analýz.