Druhá část naší rešerše se zabývá debatami o skutečné volné kapacitě ropovodu TAL. Tyto debaty probíhaly v první polovině roku 2022. Podle údajů byla spotřeba ropy obecně v covidových letech nižší, takže se zdálo, že transalpinský ropovod TAL má volnou kapacitu pro navýšení dovozu neruské ropy. Jiné zdroje uváděly, že po konci pandemie již toto neplatí.
Původní zpráva dle ČTK od provozovatele ropovodu TAL:
Ropovod může podle společnosti navýšit „téměř okamžitě“ své dodávky do střední Evropy o pět až šest milionů tun ropy ročně. „V minulosti ropovod přepravoval až 42 milionů tun ropy ročně a v uplynulých dvou letech objem dosahoval 37 až 38 milionů tun,“ uvedla mluvčí společnosti Paola Pasinová.
Poté přišla korekce – například popsaná na webu OEnergetice, která ale stále mluví o tom, že by šla kapacita zvýšit o jednotky milionů tun – což by mohlo stačit na nahrazení například až poloviny ruské ropy. K tomu se zřejmě vztahovalo povolení, které skutečně přišlo v roce 2022, jak jsme psali v předchozí části rešerše.
Podle společnosti Mero přepravní možnosti z let 2020 a 2021 byly ovlivněny pandemií koronaviru, během níž rafinerie v EU zpracovávaly významně méně ropy. Přeprava přes TAL proto v té době podstatně klesla a k dispozici byla větší volná přepravní kapacita.
Pro letošek a další roky je ale podle Dundra vidět výrazné oživení přepravy a volná kapacita až do výše šest milionů tun není k dispozici. „Této kapacity lze dosáhnout až po realizaci technických opatření, o kterých nyní intenzivně jednáme s ostatními akcionáři TAL. Současná kapacita nám dovoluje navýšit přepravu jen o jednotky milionů tun,“ doplnil Dundr.
Podobně o tom informoval Ekonomický deník:
Podle pondělní zprávy, na kterou se „nachytala“ řada médií včetně Ekonomického deníku, lze prý celkem snadno dodávky Transalpinským ropovodem (TAL) do střední Evropy o pět až šest milionů tun ropy ročně. Zvýšení dodávek si údajně zatím nevyžádá technické úpravy ani dodatečné investice do ropovodu, jak ČTK uvedla s odvoláním na provozovatele italské části ropovodu.
Hned v úterý ČTK otiskla reakci společnosti MERO ČR, která vlastní a provozuje ropovody na českém území. Provozně-technický ředitel MERO ČR Zdeněk Dundr v této reakci vysvětlil, že zvýšení dodávek až o šest milionů tun vyžaduje dodatečné investice. MERO o nich jedná s ostatními akcionáři ropovodu TAL.
Ve třetí části popíšeme právě finální navýšení kapacity ropovodu TAL, nazývané TAL+ a souvisejících analýzách ohledně přístavu Terst, zásobníků a dalšího.
Přehled všech částí rešerše o nahrazování ruské ropy najdete na našem rozcestníku.